Ve škole

Hodina tak pomalu plyne,

chtěla bych být v zemi jiné.

Čeština pomalu utíká,

ani Pythagorova věta mi nic neříká.

Ponořím se do myšlenek,do snů,

myslím si,že za chvíli usnu.

 

Křída,houba,tabule,

jedovatá bobule,

Itálie,Francie.

Písemka.,,A jémine“!

Všichni začnou se hned šprtat,

do mysli si učivo začínají vrtat.

 

Holky skákaj gumu,

v příroďáku probíráme kunu.

Právě končí přestávka,

nyní máme,,chémáka“.

 

Kantoři se sbíhají

a blaženě hýkají:

testy všichni za jedna.

Budem psáti ještě dva.  


 

Snění

Tichá třída v slunce svitu

poddává se bájným mýtům.

Všichni už už spí,

jenom kantor bdí.

Žáci sedlají si koně věrné,

dovezou je do země snů černé.

Ale školní zvonek je vyruší,

jejich sladký spánek přeruší.

                                                                                         Veronika  Klučinová